Jazz je řeč, která nemá žádné hranice, říká před svým turné britská saxofonová legenda Ian Ritchie

V polovině května do Čech a na Slovensko zavítá se svým SOHO projektem Ian Ritchie. Rodák ze skotského Glasgow, který během své kariéry stál na pódiu se členy věhlasných Pink Floyd, produkoval alba pro Rogera Waterse či The Big Dish, hrál na nahrávkách The Beach Boys, Wham! nebo Boomtown Rats, představí u nás premiérově svou jazzovou tvorbu.



V květnu budeš na turné se svou jazzovou tvorbou. Kdy se u tebe projevil zájem o jazz poprvé? 

Začal jsem hrát na saxofon, když mi bylo patnáct let. Mezi mé oblíbence vždy patřili rockoví saxofonisté jako Dick Parry (Pink Floyd), Dick Heckstall-Smith (Colloseum), Mel Collins (King Crimson), tak ale i jazzmani v podobě Charlieho Parkera, Johna Coltranea, Gata Barbieriho nebo Stana Getze. Jazz mě naprosto fascinoval. Vždycky jsem byl schopný zahrát jako moji oblíbení rockoví hráči, ale jazzoví muzikanti hráli to, o čem se mi ani nesnilo. Charlie Parker uměl sypat nápady ze svého nástroje neskutečnou rychlostí. Coltrane měl úžasnou techniku a jeho hudba je pro mě jednou z nejvíce vášnivých a vzrušujících, jakou jsem kdy slyšel. V roce 1995 jsem se potkal s výborným, světově uznávaným, izraelským saxofonistou Giladem Atzmonen a začal jsem pod jeho vedením studovat jazz. Od té doby se jsem se začal rozvíjet tímto směrem, což vyústilo ve vydání nejprve alba “SOHO Project” a později jeho pokračování “South Of Houston”.

Na obou tvých deskách lidé mohou slyšet hned několik hudebních stylů. Je tedy zřejmé, že se nebojíš experimentovat v hudbě. Co tě inspirovalo při psaní těchto skladeb?

Rytmus je v hudbě velmi důležítý a pro mě asi nejvíc podstatný. Různé rytmy mě inspirují hrát rozdílné fráze a melodie. Nechtěl jsem album zaškatulkovat jen do swingu (i když ho velmi rád hraju). Reggae, funk nebo hip hop mají beaty, které mi dávají více prostoru hrát melodicky. Mají svou vlastní speciální příchuť, která dodává určitou rozmanitost a upoutává pozornost posluchače. 

Budeš hrát v Čechách a na Slovensku poprvé? Jak se těšíš na nadcházející koncerty?

Už jsem Českou republiku navštívil v rámci tour The Dark Side Of The Moon s Rogerem Watersem a párkrát s jazzovou kapelou jeho syna Harryho. Ovšem být pozván se svou vlastní tvorbou je vždy velká čest. Nemůžu se dočkat, až se vrátím do Čech, a konečně poprvé navštívím Slovensko.

Během turné budeš hrát s československou kapelou. Jak jsi si vybíral muzikanty?

Skvělá česká promotérka Danyhella Slezáková, která mě již do Čech přivezla jako člena Harry Waters Quartetu, je vybrala pro mě. Měl jsem možnost slyšet bubeníka Olivera Lipenského, když hostoval na Harryho koncertě loni v srpnu v Malostranské besedě. Byl skvělý. Pianista Tomáš Jochmann a kontrabasista Miloš Klápště mají výbornou reputaci. Těším se, že s nimi budu stát na jednom pódiu. Jazz je nepředvídatelná a vzrušující forma umění. Část té síly spočívá v tom, že muzikanti z různých koutů světa, kteří se mnohdy vidí poprvé v životě a každý z nich mluví jiným jazykem, se mohou sejít a tvořit krásnou hudbu.  Jazz je řeč, která nemá žádné hranice.

Co například obnáší přípravy na tour?

Pití čaje a pojídání spousty fish and chips.

Lidé tě znají především z tour The Dark Side of the Moon Rogera Waterse, zakladatele Pink Floyd. Jak tě bavilo hrát zásadní skladby rockové historie?

Rogerovo tour pro mě byl sen, který se stal skutečností. Koupil jsem si desku “The Dark Side of the Moon” na vinylu hned ten den, kdy vyšla v roce 1973. Už tenkrát jsem byl velký fanoušek Pink Floyd, ale “Dark Side” to přenesl na úplně novou úroveň. Saxofonová sóla Dicka Parryho v písních “Money” a “Us and Them” mě fascinovala. Jet turné s Rogerem a hrát každou noc tahle sóla před tisícovkami diváků bylo neuveřitelné. Navíc Roger je opravdu štědrý člověk, takže kapela si společně s ním užívala stejné hotely a úžasné restaurace. Jezdit po celém světě za takových podmínek – o moc líp už to pro muzikanta dopadnout nemůže.     

Bavili jsme se o jazzu, rockové hudbě, ale ty jsi prošel daleko více žánry včetně techna. Kdy se u tebe projevil zájem o elektronickou hudbu?

Byl jsem vždycky velký nadšenec, když šlo o elektroniku. Stavěl jsem si vlastní zesilovače a vyráběl snímače na elektrické kytary, když jsem chodil do školy. Když se objevily počítače, bavilo mě programování v Basicu a C.  Byl to přirozený vývoj, že se tenhle zájem přenesl i do hudby. Osmdesátá léta byla doba, kdy se elektronická muzika dostala do popředí. Psal jsem skladby a vydával desky v techno popu a new romantic stylu. Z těchto žánrů později vznikl house, techno, trance a ambient. Ten zájem trval dál a ukázal se užitečný při psaní a produkování hudby pro série cestovatelského pořadu Globetrekker. Mé album Paradiso je v ambient stylu a spojuje moji lásku k jazzu a elektronické hudbě.

Ian Ritchie’s SOHO Project tour 2014

12.5. Praha – Jazz Dock
13.5. Ostrava – Parník
14.5. Kroměříž - Dům Kultury
15.5. Nitra (SK) - Music A Café
16.5. Nové Mesto nad Váhom (SK) - Blue Note
17.5. Bratislava (SK) - Ateliér Babylon
18.5. Kostelec nad Orlicí - SK Rabštejn
 

Spolupráce